Nácvikové pobyty na faře v Holanech
V červenci byly zahájeny výjezdy našich uživatelů na faru do Holan, která nám byla propůjčena a jíž jsme od jara postupně zvelebovali, zejména úklidem a úpravou vnitřních i vnějších prostor objektu a vybavením základním nábytkem, právě za účelem krátkodobých pobytů.
Hlavním smyslem společných pobytů je nácvik dovedností potřebných k znovuzapojení se do běžného života, ale zároveň i změna prostředí, která čas od času prospívá každému člověku a přináší mu specifickou formu odpočinku a relaxace. K realizaci, této myšlenky, nás vedla účast v projektu transformace sociálních služeb, do něhož je náš Domov se zvláštním režimem zapojen.
V praxi tento nácvik spočívá v tom, že uživatelé si sami organizují čas a veškeré činnosti, s nimiž se člověk běžně potýká v průběhu každodenního života. Sami si sestavují jídelníček, následně soupis potřebných surovin, jejich nákup a následnou přípravu konkrétního jídla. Pečují o domácnost a hledají pro využití svého volného času vhodné aktivity, které jim přináší pocit radosti a uspokojení. Zaměstnanci zde plní roli pozorovatelů a v případě potřeby poskytují podporu a motivaci.
Účast při těchto pobytech je dobrovolná a zpravidla se jedná o tři až čtyř denní akce. Skupiny obvykle skýtají 5 – 7 uživatelů a někteří se řadí k účastníkům pravidelným. Každý jednotlivý, doposud zrealizovaný pobyt, přinesl jeho účastníkům určitý posun a obohatil jejich život o nejeden všední i kulturní zážitek. Pěkné dojmy si odnášeli zejména účastníci pobytu v době konání Holanského dobového jarmarku, při kterém jsme rozšířili řady návštěvníků. Krajina a celé okolí Holan přímo vybízí k vycházkám do přírody, v současné době spojené s houbařením. Koupání v místních rybnících přináší osvěžení v horkých dnech, kterých nám sice letošní léto příliš nenabízí, ale i této příležitosti jsme mohli využít.
V závěru bych rád vyjádřil své osobní pocity z účasti na nácvikových pobytech, při kterých vnímám velice pozitivní energii, jež vychází ze všech zúčastněných. Ti co k nám přišli, ve většině případů plni bolesti, smutku, zklamání a zahořklosti ke svému okolí a sobě samým, zde v tomto prostředí působí a realizují se plnohodnotným způsobem života s nesmírným nadšením, elánem a radostí ze života. S tímto se mi na mysl dere otázka: „Kdo, či co, má na této změně člověka zásluhu?“. Odpovědět si může každý sám, dle svých dosavadních zkušeností. Já sám za sebe se přikláním k odpovědi, že upřímnost, dobrosrdečnost, vstřícnost, lidskost a láska k bližnímu člověku bez předsudků, se kterou k našim uživatelům přistupuje personál našeho zařízení, je tím nejcennějším klíčem, jež otevírá lidská srdce a duše. Atmosféra Holan a tamní fary toto vše pak již jen umocňuje.
ToRo
