Čekáme v České Lípě na autobus do Holan. David říká: to je doba, kde je ten bus? Paní Martina si dá poslední cigárko, pan Standa si myslí - za chvilku je to tu a pojedeme.
Přivítal nás pan Tom a uvedl na faru, parta se šla s úsměvem (pan David s kyselým úsměvem) ubytovat. Pan David u kávy: co jsem komu udělal, kam jsme se to dostali? Paní Martinka s první kávou a prvním přivítacím cigárem: „ tady se mi bude líbit“ Ozvali se zdejší zvířecí obyvatelé svým mečením a bečením. Někteří z nás jim natolik porozuměli, že nejen že mečivý pozdrav opětovali, ale chodili se zvířátky klábosit pravidelně a dlouze, asi o počasí… David se s fenkou Dorou přivítali vášnivě a něco si šeptali do ouška. Pan Standa s pohledem na nebe první ráno: „tak jaké bude dnes počasí? Půjdeme na houby, nebo k rybníku? Nejprve ale nasekáme dřevo na večerní ohníček“. Paní Martinka: „ tak dokouřím a jdu vařit, snad se mi lečo podaří a pomocníci pomůžou…“ Pan David se důvěrněji seznámil s kozlem a ovcí, zamečeli si na společné téma, které bylo natolik zajímavé, že se k němu opakovaně vraceli. S úsměvem to paní Martině slušelo a pustila se do vaření barevného a zdravého oběda. První společné jídlo jsme si naservírovali venku, v hezkém prostředí, pochutnali jsme si a paní Martinu jsme pochválili. Pan Tom naše pozvání s díky odmítnul, neboť už byl po obídku a věnoval se houpání a lenošení. Večer jsme nachystali dřevo na oheň a těšili se na buřty. Pan Standa se staral, jestli bude toho dřeva dost? V blízkosti kostelíka, jsme u ohýnku seděli dlouho do večera.
Další den jsme se vydali na procházku po okolí Holan. Zdejší příroda je překrásná, všudypřítomný klid byl na nás znát. Dorka nám zdrhla za srnkami, na písknutí pana Davida však přiběhla. Z nasbíraných hub, jsme si uvařili smaženici a po obídku a troše klídku jsme se vydali k vodě. Blízké rybníky jsou velice krásné, v nedotčené přírodě, obrostlé rákosím. Žije zde mnoho druhů živočichů. Viděli jsme kapry vyskakovat nad hladinu, po vodě plavaly kachny i labutě. Opalování a plavání zakončilo náš pohodový pobyt v Holanech na faře. Zažili jsme mnoho dalšího, co nemáme zatím zdokumentováno fotografiemi a přesto si to budeme pamatovat, jako nádherný zážitek.
Navštívili jsme ve společnosti pana Jana kostelík zasvěcený Máří Magdaleně v Holanech. Poseděli jsme v tichu a kráse kostela, mohli jsme si zahrát na varhany. Paní Martina zahrála dojemnou melodii, která nás chytila za srdíčko, a měli jsme z toho milou radost.
Navštívili jsme též pěšky tvrz Jiljov a zříceninu hradu Vítkovec. Děkujeme velmi za příjemný pobyt v Holanech paní ředitelce, panu Janovi i panu Tomášovi za společnost. Zase moc rádi přijedeme.

Klienti: Martina, David, Standa a Veronika prac. v soc. služb.