Výlet na zdolání Bezdězu jsme zahájili hodinu před odjezdem nákupem limonád (neb pitný režim musí být), konrolou obuvi (nějako nám proklouzl pan Hanuš, který jak jsme zjistili až na Bezdězu, měl natolik oblíbené kroksandy na nohou).
První výškový tábor založil již dle tradice pan Wilibald a své táboření od minulého výletu ještě zdokonalil - minulý výlet mu nefungoval zapalovač, tentokráte nechal rovnou celý tabák na Domě. Jeho abstinenční příznaky byli patrné po našem návratu ihned a to když nám běžel naproti se slovy: Dejte mi někdo cigáro...
Jinak zdolali Bezděz všichni, jediný Přemysl s Františkem zdolali i věž, na kterou si ostatní netroufli. Zážitky měl každý z nás jiný, spojovalo nás však všechny, jak jsme dobří a dali jsme to. I pan Hanuš v pantoflíčkách, i pan David, který na konci našeho putování vypadal, že duši vypustí i pan Jozef, který z počátku ani jet nechtěl, neb se mu dělá špatně v autě....
Již dle tradice nás všechny na konci výletu čekala káva v podhradí, při které jsme zdíleli ještě čerstvé, nevyprchané zážitky ....

Martina Marková