Výlet na Jehlu
Dopoledne vyrážíme na výlet směr Jehla. Původně měl jít i pan Jiří (včera řekl, že rád půjde), ale bohužel nám proklouzl s jmenovcem Jiřím na nákup limonád. Také pan Wilibald chtěl jít, ale vysvětlila jsem mu, že je to hodně do kopce, s úsměvem pravil, že raději nepůjde, že mu dnes bude stačit procházka do města. Pan Pepa kamsi zmizel s paní Álou, přitom již seděl připravený ve vestibulu na odchod a pan Ladislav po krátkém výstupu k LDN konstatoval, že to dnes nedá a že se tedy vrátí sám na dům. Takže nakonec šla Monika, pan Pavel, pan Milan a paní Eva. Pan Milan souhlasil, že se stane horským vůdcem, protože už Jehlu několikrát pokořil. Monika byla přímo euforická, takže splašeně poletovala po lese, hledala houby (a opravdu jich docela hodně našla) a občas zahučela, neboli se takříkajíc několikrát jala chytit zajíce.... ale musím konstatovat, že paní Monika byla neúnavnou pomocnicí, neustále nabízela pomoc jakéhokoliv druhu, byla v dobré náladě. Pan Pavel mě překvapil, jak se dokázal přizpůsobit našemu pomalejšímu tempu, byl na všechny milý, pokud se dostal kousek před nás, za chvilku se zastavil a počkal... Paní Eva je obrovská bojovnice. Nevzdala to a také se jí podařilo skolit vrchol. Často jsme zastavovali, doplňovali tekutiny, otírali pot z čela, ale ani jednou jsem neslyšela, že by si paní Eva stěžovala, nadávala na těžký terén... A pan Milan? Ten nás sice občas vedl cestou necestou, ale to vůbec nevadilo. Nasmáli jsme se, v pořádku se vrátili domů a panu Milanovi se prý údajně dokonce zmenšilo bříško.

Zoja Uhlířová