V sobotu 4. března 2017 jsme podnikli první jarní výlet na Jehlu. Z původních šesti zájemců nakonec vykrystalizovalo vrcholové družstvo Tří králů, které tvořili pánové František, Milan a Přemysl. Ráno dole v údolí, v pohodlí svého panelového paláce, ještě králové dost váhali, zda vůbec výstup podniknout, ale nakonec je nádherné počasí přesvědčilo a oni, celí v černém nesouc v rukách své turistické igelitky, vyrazili. Již první výstup zahradou CDM výrazně zvýšil tepovou frekvenci našeho královského družstva, čela se orosila potem a síla zvuku proudícího vzduchem do plic a ven také značně vzrostla. Navíc zrádné listí na kamenných stupních přineslo také první pád. Statečné výletníky však od dalšího postupu neodradilo. Odměnou jim bylo seznámení s půvabnou a známou českokamenickou turistickou vůdkyní, slečnou Kateřinou, která se k výpravě připojila na první křižovatce nad lesoparkem a nasměrovala ji na cestu přes Zelený vrch. Smíšeným lesem pod vzrostlými duby a buky jsme pozvolna stoupali pěšinou pokrytou suchým listím. Provázely nás jásavé písně z ptačích hrdélek a vodopády slunečných paprsků. Pohodlným tempem jsme dorazili k modré turistické značce nad Domovem pro seniory. Nyní nás čekala nejtěžší část cesty , příkrý výstup na Jehlu. Bylo na vrcholovém družstvu, aby dokázalo oprávněnost svého pojmenování. A nezklamalo! Vedeno zkušenou slečnou Kateřinou, která před námi poskakovala vzhůru jako kamzík, zvládlo stoupání a vyšplhalo až na kýženou vyhlídku. Zde nás uvítal ostrý vítr a tak jsme se příliš dlouho nezdrželi a po dokumentačním fotu pokračovali dále po modré na Bratrské oltáře. Tam jsme si chvíli odpočinuli a nechali se společně vyfotit s krásným kamenným andělem. A pak už jen stále z kopce předjarním lesem, kde se střídali ostrůvky sněhu s pasekami prohřátými sluncem, přišel nejhezčí komentář pana Milana: "Před námi jde také nějaký anděl, jen aby nám neuletěl..." A vskutku - plavá hříva naší vůdkyně ve slunci zářila jako nebeské zlato. Sestoupili jsme až k silnici na Lísku, přešli ji a lesem se dostali ještě k zamrzlému rybníku. Zde čekala výletníky nejtěžší zkouška obratnosti. Bylo třeba překonat asi tři čtvrtě metrový schod kamenného náhonu. Nakonec se to všem přes drobné obtíže podařilo. Největší obavy panovaly, jak to zvládne prostorově nejvýraznější z králů, pan Přemysl, ale všechny překvapil nečekanou mrštností. Ještě byl v plánu ohýnek na zahradě slečny Kateřiny, ale pánové se raději nechali dovést na autobus a v pořádku odjeli domů. Sobotní výlet za ideálního počasí se vydařil a všichni se již těšíme na příští pokračování. 

Vít Vejražka                                                                      * 6,5 km za necelé 3 hodiny.